Co nám ukáže termosnímek?

V letošním roce nám počasí přálo a tak jsme se mohli naplno věnovat Termosnímkování, jak se laicky říká měření povrchových teplot metodou Infračervené termografie (dále IT).

Velmi stručně něco málo z teorie. Na první pohled vypadá Infračervená termografie jako fotografování s klasickým fotoaparátem ve viditelném spektru. Mnohdy je tato i tak interpretována. Jsem přesvědčen, že některé momenty jsou si hodně blízké, ale ve výsledku se jedná o činnost zcela odlišnou. Je dobré vědět, že v případě fotografování ve viditelném spektru, dominantně zaznamenáváme odraz elektromagnetického vlnění o vlnových délkách 360 až 720 nm (nanometrů).

V případě IT zaznamenáváme vyzářenou energii ve vlnových délkách 8 a 14 mikrometrů. (Zde zásadní rozdíl – vyzářená x odražená).

Uvedený rozdíl představuje také zásadní přístup v rámci IT.

Poznámka: V rámci rozsahu tohoto článku, uvádím opravdu jen ty nejzákladnější poznatky, neb celá teorie je velmi rozsáhlá a není naším cílem z čtenáře „udělat“ specialistu na Planckovu teorii záření těles ve vesmíru.

Naším cílem je v rámci IT budov zjistit, kde a jak nám jednotlivé části budovy vyzařují. Na základě tohoto zjištění pak stanovit, zdali změřená hodnota nepředstavuje potenciální technické riziko, tepelný most, případně jinou, výraznější závadu, respektive poruchu. Povrchy, které nevykazují výrazné teplotní abnormality, jsou tepelně homogenní, v principu nepředstavují měřitelná rizika z pohledu úniku tepla (tepelné bilance) budovy.

Je taky jistě dobré připomenout základní pravidla, respektive podmínky, které je důležité v rámci IT budov dodržet.

Pravidla, která dodržujeme jsou:

1. Rozdíl teplot mezi interiérem a exteriérem je alespoň 15 °C.
2. Na měřenou plochu nesvití slunce.
3. Nefouká vítr silnější jak 3 m/s.
4. Hustě neprší, nesněží.
5. Jsou zavřena dveře a okna, včetně ventilací a mikroventilací.
6. Vnější teplota nepřesahuje cca 6 °C (rozhodující je dodržení teplotního rozdílu interiér x exteriér).

Pokud jsou výše uvedené body splněny, vyrážíme do terénu a realizujeme Infračervená měření, dle Vašich požadavků a potřeb.

 

Nejčastější požadavky jsou:

1. Prověření stavu budovy po provedených pracích typu zateplení obvodového pláště, výměny oken, opravy soklové části a opravy a zateplení střechy.
2. Zjištění kritických míst v rámci přípravy akcí souvisejících s realizací opatření vedoucích k celkovému snížení energetických ztrát budovy.

 

Po realizace měření, které představuje cca 20 až 30 % z celkové práce usedneme k počítačům a pomocí softwaru od společnosti Testo (používáme profesionální kamery Testo) provedeme vyhodnocení získaných informací tak, aby byly pro Vás co nejsrozumitelnější. Mnozí se v tomto momentu jistě pousmějí a v duchu si říkají: „Je to přece jasné. Tam, kde je obrázek červený, je i vyšší teplota, než tam, kde je třeba modrý. Tam kde je, červený utíká teplo a tam je vada“.

Bohužel až tak jednoduché to není.

Pro lepší názornost použiji jeden Termogram – obrázek v infračerveném spektru, kdy každé konkrétní teplotě je přiřazena konkrétní barva. Pro lepší orientaci jsem vedle umístil i obrázek ve viditelném spektru.

 

Oblast A

představuje místo spáry mezi panely. Zde opravdu dochází ke zvýšenému úniku tepla, je zde tepelný most – oranžová linka mezi okny.

Oblast B

ukazuje dva panely, kdy každý má jiné tepelné vlastnosti. Ten nalevo vyzařuje teplo výrazně více než ten napravo. Zde se jedná o technický nedostatek. V pravém dolním kvadrantu vymezené plochy vidíme jasnou vertikální linku, která z kruhu vybíhá až k soklu. V tomto případě se nejedná o vadu, tepelný most, ale o teplo akumulované v hraně budovy. Kumulace tepla je standardní jev, obzvlášť pokud je bezvětří.

Oblast C

ukazuje panel, který vykazuje jednoznačně zhoršené tepelné vlastnosti. Pod tímto se však nachází výklenek, kde se akumuluje teplo. A tak stejná oranžová nemusí znamenat stejný problém.

 

V obrázku jsou také přímky P1 a P2, které znázorňují teplotní profily. O nich si řekneme více v následující části, podíváme se, jaké nástroje pro vyhodnocování používáme a jaké informace nám, tedy vám, přináší.

Na následujících dvou obrázcích jsou znázorněny dva domy. Jeden po zateplení (první levá třetina obrázku) a dům, který byl ošetřen pouze nátěrem. Ideální podmínky měření, teplota okolo nuly, bezvětří, oblačno (teplota oblohy cca -3 °C).

 

Teplotní profil je přímka, která v grafu vyznačí konkrétní teploty. Z grafu se teplota daleko lépe odečítá a můžeme tímto způsobem lépe detekovat potenciální nehomogenity průběhu teplot. Nehomogenita totiž představuje potenciální nebezpečí, tedy místo, kam se musíme cíleně zaměřit v navazujících činnostech souvisejících se stanovením dalšího postupu našich aktivit.

Teplotní profil 1 -přímka P1 vykazuje výrazné nárůsty teplot v oblastech přechodu přes jednotlivá patra a překlady nad okny. Je vidět, že rozdíl teplot je více jak 2°C. Graf potvrzuje výrazně zvýšený průchod tepla v těchto místech.

Teplotní profil P2 potvrzuje výrazné zvýšení teploty pod oknem. Šetřením bylo potvrzeno, že se v tomto místě nachází lokální tepelný zdroj – radiátor. Je jasné, že cílem takového zdroje je vytápění interiéru, nikoliv okolního prostředí.

Profil P3 potvrzuje měření zjištěná v oblasti P1 na jiné části měřené plochy obvodového pláště.

Následující obrázek je Histogram. Tento ukazuje procentuální rozložení konkrétních teplot v rámci měřeného objektu.

Znázorněný Histogram ukazuje velmi pěkný příklad porovnání dvou budov, kdy jedna je zateplená a druhá ne. V tomto případě je splněna zásadní srovnávací podmínky, stejné podmínky měření.

Zateplená budova na první pohled vykazuje výrazně nižší tepelné ztráty než budova nezateplená.

 

Co na závěr?

Jistě sdělení, že Infračervená termografie, rychle, bezpečně a prokazatelně měří teploty na povrchu budovy. Jejich průběh v souvislostech celé plochy a hlavně v rámci správné intepretace naměřených hodnot v konkrétních místech ukazuje, v jakém stavu je dané místo, a to z  pohledu prostupu tepla z interiéru. Prostup tepla je jedním ze základních parametrů vlastností tepelných ztrát, a tím otevírá možnost volby, respektive návrhu optimálních postupů vedoucích ke snižování energetické náročnosti našich domů, a tím ke snižování nákladů souvisejících s jejich vytápěním.

U kontrolních měření (budovy po provedených opatřeních, zejména zateplení a výměně oken) rychle odhalí nedostatky v realizovaných činnostech, a tím umožní uplatnění případných reklamací, aniž by hrozila prodleva, která hrozí v případě, kdy se spolehneme na vyhodnocení pouze na základě vyhodnocení úspor na základě statisticky vyhodnocovaných odečtů absolutních spotřeb energií. Tento model je totiž velmi nebezpečný v případech, kdy se do sledovaného období vyskytne „teplá“ zima.

V příštím článku se budu detailněji věnovat problematice Infračervené termografie. Popíši specifické příklady chybných vyhodnocení Termogramů. Bude se také věnovat problematice měření kritických míst interiérů z pohledu zvýšeného nebezpečí výskytu plísní. Článek bude uveřejněn v některém letošním EZINu, které od letošního roku vydáváme pravidelně. Tento si můžete objednat na info@pronasdum.cz.

Pokud byste měli zájem o provedení Infračervené termografie (Termosnímků) vašeho domu, rádi vám tuto službu poskytneme. Více informací naleznete na www.pronasdum.cz, nebo si bližší informace můžete vyžádat mailem na adrese info@pronasdum.cz.

 

Věřím, že i vám bude naše měření ku prospěchu.

Autor článku: PeN